Dětská literatura v podlaštině: důležitost a přístupy

Автор
Vratislav Karpíšek
DOI
10.33402/DSSG.2024-389-406
Анотація

Výzkum dětské literatury v menšinových jazycích se úzce prolíná s lingvistikou, kulturními studiemi a vzděláváním. Ačkoli jde o poměrně okrajovou oblast zájmu, hraje klíčovou roli při zachování jazykové rozmanitosti a revitalizaci menšinových jazyků. Dětská literatura slouží jako základní kámen pro uchování jazykového a kulturního dědictví, poskytuje mladým generacím spojení s jejich kořeny a podporuje rozvoj jazykových dovedností. Dále nastiňuje dvojí vzdělávací a kulturní přínosy takové literatury a zdůrazňuje její význam ve snaze čelit jazykovému posunu, a také při podpoře revitalizace menšinových jazyků. Analýza zahrnuje přehled sedmi vybraných děl podlašské dětské literatury, zaměřuje se na jejich přínos, motivaci autorů a propojení místních tradic a univerzálních témat. Kapitola také diskutuje roli ilustrací, praktické výzvy spojené s publikováním v menšinových jazycích a strategie pro překonání těchto překážek, jako je digitální distribuce. Tato studie zdůrazňuje klíčový přínos dětské literatury pro přežití a rozvoj menšinových jazyků, upozorňuje na jazykovou rozmanitost a kulturní bohatství regionu a potřebu tuto rozmanitost uchovat pro příští generace.

Ключові слова

Dětská literatura, Menšinové jazyky, Podlaština, Revitalizace jazyků, Kulturní ochrana, Folklor.

Повний текст
Завантажити оригінал
Author
Vratislav Karpíšek
DOI
10.33402/DSSG.2024-389-406
Annotation
Research on children’s literature in minority languages lies at the intersection of linguistics, cultural studies, and education. Despite its niche focus, this area is vital for preserving linguistic diversity and revitalising minority languages. Children’s literature acts as a “fortress” of cultural heritage, allowing younger generations to connect with their roots, learn their heritage language, and strengthen their sense of identity. This paper explores the distinctive themes, engaging content, and essential role of illustrations in children’s literature, highlighting its educational and instructive functions. The analysis covers seven unique children’s books in Podlasie dialect, focusing on their development, linguistic and cultural significance, and the authors’ motivations. The study emphasizes the vibrant literary scene in Podlasie, reflecting its linguistic diversity and cultural richness, and advocates for the preservation and growth of minority languages through children’s literature. 
Keywords

children’s literature, minority languages, Podlasie dialect, cultural preservation, linguistic revitalisation, folklore.

Оголошення:
Новини:

Інформаційні ресурси сучасних історичних досліджень: досвід колег

21 квітня 2026 року в Інституті українознавства ім. І. Крип'якевича НАН України відбулася відкрита лекція кандидата історичних наук, доцента кафедри історії Центральної та Східної Європи і спеціальних галузей історичної науки Карпатського національного університету імені Василя Стефаника, стажиста Центру дослідження українсько-польських відносин Миколи Дмитровича Вітенка на тему «Цифрові інструменти та ресурси сучасних історичних досліджень». Захід зібрав аспірантів, науковців Інституту українознавства ім. І.  І. Крип'якевича НАН України,  Інституту історії України НАН України, викладачів Львівської політехніки, Львівського національного університету імені Івана Франка.

Відбулася Міжнародна наукова конференція «Українська мова як іноземна у вимірах сьогодення»

23-25 квітня ц.р. у Львівському національному університеті ім.Івана Франка відбулася Міжнародна наукова конференція до 30-ліття кафедри прикладного мовознавства «Українська мова як іноземна у вимірах сьогодення». Від Інституту українознавства ім.І.Крип’якевича НАНУ у заході брала участь доктор філологічних наук, професор, ст.н.співробітник відділу української мови Ганна Дидик-Меуш, яка виступила на пленарному засіданні з темою «Історія мови і викладання української як іноземної: можливості для співпраці науковця і викладача». Доповідь викликала жвавий інтерес і засвідчила актуальність і необхідність такого напрямку досліджень.

Організатори конференції (зокрема професор Ірина Кочан і старший викладач Олександра Антонів) досягли високого рівня результату зустрічі і бажаного результату – об’єднали навколо питань про українську мову як іноземну десятки учасників (фахівців і прихильників) зі всієї України і усього світу: Грузії, Канади, США, Великобританії, Німеччини, Польщі, Словаччини, Бельгії, Кореї, Італії, Швеції та ін.